LEGISLATIVNÍ SYSTÉM PRO BAZÉNY A WELLNESS

NOVÁ HYGIENICKÁ VYHLÁŠKA JE TU!

Ing. Milan Šmíd, Bazény a wellness s.r.o., projektový ateliér

V minulém čísle časopisu SWM jsem rozebíral novelu č. 151/2011 Sb. Zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, která specifikuje podmínky pro koupání a saunování veřejnosti. Tehdy jsme měli „disharmonii“ - platný nový zákon bez prováděcího předpisu, ale původní prováděcí vyhlášku k neplatnému zákonu. Nyní je už ale vše uvedeno do pořádku – v srpnu 2011 vyšla ve Sbírce zákonů Vyhláška 238/2011 Sb. o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. Nahradila tak předchozí Vyhlášku 135/2004 Sb. Podívejme se, co nového nám kromě čtrnácti stránek textu navíc přinesla.

Z hlediska pojmů se nám do nové legislativy kromě umělých koupališť s plaveckými a koupelovými bazény, bazény pro koupání kojenců a batolat a brouzdališť, dostávají i bazény léčebné ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče, které dosud žádný legislativně závazný předpis neřešil. Sem patří i speciální bazén píscina, postavený přímo na vyvěrajícím přírodním léčivém zdroji. Do zdravotnictví a lázeňství by na první pohled mohl patřit bazén s přírodním léčivým zdrojem, který je plněný z přírodního léčivého zdroje, ale protože neslouží k poskytování zdravotní péče, nepatří do zdravotnictví, ale do hygieny komunální.

Významně se nám rozrostly pojmy v oblasti přírodního koupání. Kromě koupacích profilů (bývalé koupací oblasti) podléhající vodnímu zákonu a tak mimo oblast této vyhlášky, nám nová vyhláška řeší přírodní koupaliště (dříve koupaliště ve volné přírodě), kde nabízí službu koupání provozovatel a zcela nově i nádrže ke koupání, v nichž je voda obměňována řízeným přítokem a odtokem pitné nebo chemicky neupravované vody. Novinkou zahrnutou do této oblasti představují i stavby ke koupání vybavené systémem přírodního způsobu čištění vod (běžně nazývané „koupací jezírka“, ale tento výraz vyhláška neuvádí).

Při přírodním koupání provozovatel s vodou nemůže mnoho dělat. Jeho činnost se odehrává v každodenním úklidu ploch a vybavení. Koupaliště musí mít záchody a odpadkové koše, ostatní vybavení – šatny, převlékárny a sprchy je již dobrovolné a vyhláška stanovuje pravidla jen pro případy, že na koupališti jsou. Monitoring kvality vody je v oblasti vizuálního vjemu, mikrobiologie (střevní enterokoky a Escherichia coli), výskytu sinic a vodního květu. Monitorovací kalendář je individuálně stanoven pro každé zařízení podle pravděpodobnosti rozvoje těchto mikroorganizmů během koupací sezóny. První vzorek se odebírá před zahájením sezóny, mezi dalšími odběry nesmí být prodleva delší než 28 dní, resp. 14 dní a doba se zkracuje s rizikem masivního rozvoje sinic. Výsledkem je:

  1. stanovení přijatelnosti mikrobiologického oživení
    • Výborná jakost
    • dobrá jakost
    • přijatelná jakost
  2. průhlednost vody
    • pro hloubku 1 metr
  3. stupeň obsahu sinic
    • 0. stupeň – žádný
    • I. stupeň - porovnatelný
    • II. stupeň – hojný
    • III. stupeň - masový.

Provádí se i vizuální sledování odpadu ve vodě a v jejím nejbližším okolí, a to jak odpady produkované lidskou činností (plasty, sklo, guma, prkna, dehet apod.), tak přírodní odpady ze zbytků rostlin a živočichů. Výsledné hodnocení prostoru je dle rozsahu znečištění zatříděno do 4 stupňů:

  • 0 - zanedbatelné znečištění
  • 1 - mírné znečištění
  • 2 - místy značné znečištění
  • 3 - značné znečištění podél celého břehu

Z proběhlé koupací sezóny a třech předešlých se sestavuje soubor údajů. Na základě výsledků se vyhodnocuje jakost vody ke koupání klasifikačními stupni a jsou nově zavedeny informační značky:

  • *** výborná kvalita vody
  • ** dobrá kvalita vody
  • * přijatelná kvalita vody
  • - nevyhovující kvalita vody

Vyhláška dále v příloze 6 uvádí souhrnná pravidla pro hodnocení jakosti vody přírodních koupalištích, kdy kvalitu vody známkuje jako ve škole:

  • Kvalita 1 = voda vhodná ke koupání
  • Kvalita 2 = voda vhodná ke koupání s mírně zhoršenými vlastnostmi
  • Kvalita 3 = zhoršená jakost vody – s možností vzniku zdravotních problémů u vnímavějších jedinců, doporučení po koupání osprchovat se
  • Kvalita 4 = voda nevhodná ke koupání – s vysokým zdravotním rizikem, koupání se nedoporučuje
  • Kvalita 5 = voda nebezpečná ke koupání – vyhlašuje se zákaz koupání

Zcela novou částí vyhlášky představuje problematika průtočných nádrží s řízeným přítokem a odtokem chemicky neupravované vody a nádrží s přírodním systémem čištění vody. Ani v jednom systému se nepředpokládá chemická úprava vody pro koupání, proto podmínky monitoringu jsou velmi podobné přírodním koupalištím. Sledují se mikrobiologické parametry vody v ukazatelích Escherichia coli, Enterokoky a Pseudomonas aeruginosa. Vyšší přísnost na přípustný počet mikrobů v odebraném vzorku je dána možností provozovatele koupaliště přeci jen kvalitu alespoň částečně ovlivnit velikostí přítoku a odtoku vody. Spolu s průhledností min 1 metr hloubky a v neplavecké části až na dno je předepsaná 14ti denní četnost měření. Vyhodnocování výskytu sinic je stejné jako u přírodních koupališť.


Část čtvrtá vyhlášky se věnuje požadavkům na umělá koupaliště a sauny. Ani tato v pořadí třetí vyhláška od roku 2000 nepřinesla v této části očekávané změny představující její zjednodušení, vyjmutí stavebně technologických pravidel do technické normy a zpřehlednění hygienických pravidel. Vyhláška i nadále zůstává nepřehledná, zmatečná, s opakujícími se ustanoveními nebo ustanoveními, které si vzájemně odporují. Pojďme se podívat na jednotlivé úpravy:

Zdrojovou vodou pro koupaliště se vždy upřednostňuje voda pitná. I nová vyhláška připouští použití jiného zdroje vody pro plnění a doplňování bazénů, odvolává se ale na zdroj vody určený pro systémy přírodních jezírek se sledováním pouhých dvou mikrobiologických ukazatelů a to s přípustnou patnáctinásobnou hodnotou obsahu mikrobů oproti původní vyhlášce. Chemické ukazatele kvality vody již předepsány nejsou. Měřením množství dopouštěné vody se shodně zabývají §17 a znovu §25. Vyhláška nám přesně specifikuje min. délku přelivného žlábku bazénu na 2/3 omočeného obvodu a žlábek přiřazuje do recirkulačního systému, kam nelze odvodňovat ochozy bazénu. Bylo vypuštěno trochu nepochopitelné nařízení bývalé vyhlášky na mechanické čištění jen v neplavecké části bazénu – dnes se již musí čistit bazén celý. Zůstalo trochu nešťastné označení bazénů do teploty vody 28°C za plavecké bazény, takže tento termín má nyní tři zcela odlišné významy – jako „chladné“ koupací bazény dle hygienické vyhlášky, jako sportovní bazén v rámci FINA dle přesně stanovených parametrů a vybavení a obecně jako vana určená k plavání dle ČSN-EN 13451, kam patří jak plavecké tak koupelové bazény v názvosloví Vyhlášky 238/2011 Sb.

Otázku bazénů pro plavání kojenců a batolat řešila předchozí vyhláška jen v příloze, nyní jsou požadavky specifikovány na dvou místech – v § 22 a v příloze 10. Pozitivním z hlediska hygienických zásad je zpřísnění požadavků na tyto bazény na úroveň bazénů koupelových. Snažili jsme se tím omezit výstavbu zcela nevhodných bazénů privátního typu, kde je pak složité zajistit požadované parametry kvality vody pro tuto nejcitlivější klientelu. Rozdělení textů do dvou míst ve vyhlášce ale problematiku kojeneckého plavání znepřehlednilo.

O podobné zpřísnění podmínek stavebně technického řešení jsme se pokoušeli i dětských brouzdališť, která jsou navštěvovaná obdobnou věkovou kategorií - dětmi od jednoho roku věku. Zde jsme u autorů vyhlášky nepochopitelně nenašli pochopení.


Novinkou Vyhlášky 238/2011 Sb. je zařazení léčebných bazénů. Ty nebyly dosud obsahem žádného závazného bazénového předpisu a pro jejich navrhování a provoz existoval jen „Metodický návod Hlavního hygienika ČR pro posuzování jakosti vody léčebných bazénů“. Díky tomuto legislativnímu nedostatku je situace v bazénech zdravotnických zařízeních velmi složitá. Na rozdíl od veřejných provozů nebyla pro zdravotnická zařízení žádná motivace na modernizaci provozů, přestože lze považovat klientelu zdravotnických zařízení za náchylnější než zdravá klientela veřejných provozů. I zde se v praxi často setkáváme s konstrukcemi bazénů rodinného typu, které nejsou určeny na takovou návštěvnost a způsob užití.

Léčebné bazény vyhláška rozděluje na 2 kategorie. Do té první řadí vany pro 1 osobu. Po každém použití se voda vypouští do odvodňovacího systému, vany se čistí, desinfikují a omývají před novým napuštěním. Jednou za 3 měsíce se provádí kontrola mikrobiologické jakosti vody v náhodně vybrané vaně. Teplota vody se předpokládá od 28 do 40°C. Do kategorie I. jsou řazeny i porodní vany. Druhou kategorii představují léčebné bazény s recirkulací, kde se připouští přítomnost více osob najednou. Konstrukční řešení a kvalita vody musí odpovídat požadavkům jako u koupelových bazénů. V obou kategoriích je možné používat léčebné vody, a proto se systém úpravy a desinfekce uzpůsobuje místním podmínkám.

U dalších hydroterapeutických procedur – omývání, zábaly, polévání, střiky apod. vyhláška nepřipouští cirkulaci vody.


Sice drobnou změnu, ale u některých provozů s dopadem na investice přináší §25 v odst. 3 s předpisem kontinuálního měření a evidence intenzity recirkulace pro každý bazén zvlášť. Znamená to pro každý bazén průtokoměr s kontinuálním záznamem průtoku. Řada starších areálů takové průtokoměry nemá a budou je nyní muset instalovat. Původně byl domlouván s autory vyhlášky časový prostor na tyto úpravy, z konečného znění ale tato lhůta vypadla.

Nový odstavec se objevil v ustanovení o desinfekci bazénové vody. Již dříve se připouštělo použití jiných než chlórových přípravků při zajištění stejné účinnosti jako chlóru, nyní je předepsána pro takový případ i praktická zkouška s paralelním testováním zvoleného přípravku a současně chlorového preparátu. Uvidíme, bude-li mít někdo odvahu k těmto experimentům. Pozitivní je doplnění ustanovení vylučující aplikaci desinfekce přímo v bazénové vaně nebo v plovoucích bójích. Dávkování desinfekce musí probíhat mimo bazénovou vanu, v prostoru úpravny vody a do bazénu se přivádí desinfekce již naředěná cirkulovanou vodou.

Asi největší provozní změny v oblasti komunálních bazénů přináší vyhláška v systémech monitoringu kvality bazénové vody. Pro bazény o velikosti nad 26 m délky, kde se předepisoval odběr vzorku ve všech čtyřech rozích, připouští vyhláška při pěti po sobě následujících vyhovujících mikrobiologických rozborech snížit počet odběrných míst na dvě v protilehlých rozích. Zmenšuje se i počet vzorků pro chemický rozbor, a to jak u parametrů zjišťovaných na místě, tak u parametrů, které se na místě nestanovují. Pro bezproblémové bazény tyto změny mohou přinést zlevnění laboratorních vyšetření vody. Zcela nově se vyhláška zmiňuje o barvících zkouškách pro zjišťování proudění vody, zvláště u nepravidelných bazénů, a tím stanovení rizikových míst, kde se pak volí odběrné místo vzorku. U odběrů vzorků pro laboratorní vyšetření platí ustanovení pro bazény s atrakcemi, kdy se vzorek odebírá se zapnutou technologií atrakcí po 10ti minutovém chodu. Všechny kontrolní odběry se provádí za provozu, nejdříve 3 hodiny po zahájení. Výjimku si dovolil státní zdravotní dozor, který může udělat „přepadovku“ a odebrat si kontrolní vzorek z bazénu kdykoliv.

Změny se novou vyhláškou netýkají jen způsobu odběru vzorků, ale i měřených parametrů kvality vody. Oproti předchozí vyhlášce již nesledujeme parametry CHSK a amonné ionty, objevil se nám ale zcela nový parametr – celkový organický uhlík, který by měl podle chemiků lépe ukazovat kvalitu vody, resp. její zátěž od návštěvníků. Namísto původní limitní hodnoty sledovaného parametru máme nyní nově mezní hodnotu (MH) a nejvyšší mezní hodnotu (NMH). V případě překročení NMH na kterémkoliv odběrném místě nebo MH na všech odběrných místech je nutné přerušit koupání, objevit příčinu a přijmout účinná opatření k nápravě. NMH je stanovena v mikrobiologických parametrech vody a dále v hodnotě vázaného chlóru . Tento ukazatel bude pravděpodobně největším problémem pro všechny provozy, které dosud nemají v systému cirkulace vřazen aktivní prvek odbourávání vázaného chlóru. Stanovená hodnota je natolik přísná, že bude docházet buď k přerušování provozu na bazénech nebo obcházení tohoto ustanovení. Při projednávání znění vyhlášky se nám ale autory nepodařilo přesvědčit, že je tento bod kritický a lze očekávat problémy.


Změny zaznamenává vyhláška i v požadavcích na osvícení bazénové haly a příslušenství. Přestože jsme dosud nikde nezaznamenali žádné problémy, zvyšuje vyhláška přílohou 12 požadavky intenzity osvětlení pro rekreační plavání na dvojnásobek, stejně tak v přilehlých prostorách šaten, sprch a WC. Nárůst je i pro osvětlení na plavecký výcvik. V mikroklimatických požadavcích se objevuje jako doporučená hodnota měření obsah trichloraminu v bazénové hale – 20 cm nad vodní hladinou.

Několik zajímavých změn přinesla vyhláška do prostor šaten, umýváren a WC umělých koupališť a saun. Návštěvníci, kteří podle původní vyhlášky, odcházeli ze sprch do šaten, měli mít na cestě místo pro odpočinek. Nová vyhláška nám místo toho dala zpět osušovnu. Malé provozy určitě uvítají, že do kapacity 6ti návštěvníků, mohou mít k bazénu nebo sauně jen jedny společné sprchy a společné záchody. Ve všech nových provozech se ale bude vyžadovat úklidová místnost s tekoucí teplou a studenou vodou.


U saun konečně nemusíme řešit čekárnu. Ta se nám promítala v předpisech ještě z doby minulého tisíciletí, trochu jako historický přežitek.

Drobné změny se připouští pro prohřívárny. Výdřeva prohříváren už neřeší bezsukovost, kterou stejně nikdo u dřeva nemohl zaručit. Prohřívárna může mít jen jednu pryčnu. Trochu rozpor je v ustanovení, že podlahová vpusť musí být mimo prostor prohřívárny, když následující věta připouští její umístění v prohřívárně, pokud je svým konstrukčním řešením schopna zabránit vniku pachů z kanalizačního systému. Tyto systémy opravdu existují a tak první věta je zcela nadbytečná. Teploměr již nemusí viset 5 cm od stěny, jak stanovovaly předchozí předpisy, ale můžeme ho připevnit na zeď – nyní jednotně do výšky 2 m nad podlahou.

Nová vyhláška již nestanovuje velikost ochlazovacího bazénu, ale doplňuje ho v úrovni hladiny o přepadový žlab. Ve vodě ochlazovacího bazénu se max. obsah chlóru zvyšuje z původních 0,5 na 0,6 mg/l. Kontrola obsahu chlóru stačí 1 x denně. Potěšitelné pro saunéry je další novinka, která připouští sušení použitého prádla v návštěvních prostorách po ukončení provozu. Předchozí vyhláška totiž předepisovala speciální prostory pro sušení. Změnou je i frekvence údržby sauny. Nezávisle na době provozu (původně při provozu nad 8 hodin) se dvakrát čistí pryčny a podlaha. Desinfikuje se ale až po ukončení provozu


Řada novinek, které vyhláška přináší v části pro umělá koupaliště a sauny, byla vyvolána z odborných kruhů, kde je zájem o co nejoptimálnější podmínky a zajištění hygienické nezávadnosti provozu. Některá ustanovení jsou nepochopitelná, protože nemají na hygienu provozu žádný vliv, případně, jako u zvýšení hodnot chlóru ve vodě, znamená zhoršení provozních podmínek pro návštěvníky. V oblasti přírodního koupání bylo ustanoveními nutné reagovat na Směrnici Evropské Unie č. 2006/7/ES o řízení jakosti vod ke koupání, které jsme jako členský stát byli nuceni přijmout a zahrnout do naší národní legislativy.

Fotografie: Milan Šmíd

(c) Bazény a wellness s.r.o.
Created by: Martina Křenková, Michal Křenek