OSVĚTA

Mokré zóny v hotelovém a lázeňském wellness

Ing. Milan Šmíd, Bazény a wellness s.r.o., projektový ateliér

Nebudu se rozepisovat, co je to vlastně wellness. Bylo by to asi nošení dříví do lesa. Je pravda, že pro každého znamená něco jiného – pro někoho krásný vzhled, pro někoho štíhlou sportovní postavu. Pro nás tady je způsobem obživy. Pro mě jako projektanta bazénových a wellness technologií a pro provozovatele wellness provozů zcela hlavní, v lázeňských službách i v hotelovém provozu možná vedlejší, ale významnou složku s vlivem jak na výdajové tak příjmové stránce účetnictví. Wellness služby zaznamenaly v posledních dvaceti letech ohromný boom a lze předpokládat, že po překonání hospodářské krize bude tento trend i nadále pokračovat. A na to je nezbytné se připravit.

Mokrá zóna v provozu hotelového nebo lázeňského wellness představuje většinou dominantní část, nejnáročnější investičně a provozně. Nejedná se zjednodušeně jen o bazén nebo malou vířivku, ale o celý komplex procedur, kde s vodou manipulujeme, a samozřejmě i k tomu příslušné zázemí. Specifikem je i okolnost, že klienta vysvlékáme z jeho oblečení, které slouží jako jeho ochrana před vlivy okolí. Klient se stává zranitelnějším jak po stránce možného úrazu umocněného kluzkými mokrými povrchy, tak přenosu mikrofauny a mikroflóry z jednoho jedince na druhého – a to buď přímo nebo prostřednictvím používaných pomůcek. Všem těmto stavům se musíme snažit předcházet – nejlépe v jejich prvopočátcích, tj. vhodným řešením prostor a následně vhodně volenými kroky v procesu provozu a údržby. Zde nám trochu napomáhá i naše legislativa, která je v tomto ohledu poměrně podrobná. Má totiž dobrý základ v předchozích předpisech, které platily ještě v minulém století, a to Směrnice č. 48/78 pro bazény a Směrnice č. 45/77 pro sauny. Ty byly na přelomu tisíciletí nahrazeny trochu nešťastně řešenou Vyhláškou 464/2000 Sb. jako prováděcím předpisem k novému Zákonu o ochraně veřejného zdraví – Zák. 258/2000 Sb. V roce 2003 byl tento zákon novelizován Zákonem 274/2003 Sb. a k němu byla v roce 2004 vydána nová prováděcí Vyhláška 135/2004 Sb. platná až do srpna tohoto roku. K těmto předpisům jsme se již za odbornou bazénovou a saunovou asociaci (APR) měli možnost vyjádřit a řada připomínek byla postupně zapracována. V roce 2010 byla vydána odvětvová norma TNV 940920 zabývající se bezpečností na bazénech a specifikující personální a materiální standard pro zajištění bezpečnosti u umělých vodních koupacích ploch (tj. na bazénech a koupalištích). Norma specifikuje požadavky na počet a kvalifikaci osob zajišťujících dozor na bazénech vzhledem k velikosti vodní plochy (tab. 1), případně k aktuálnímu počtu návštěvníků, na které se musí dohlížet (tab. 2).

Tabulka 1 – Personální zabezpečení podle typu bazénů
Vodní plochaHloubka bazénu
Do hloubky 1,6 mDo hloubky 2,5 mNad hloubku 2,5 m
Do 100 m21 ZM1 PL1 MP
od 100 m2 do 400 m22 PL1 MP + 1 PL
Na každých 300 m2+ 1 PL

Tabulka 2 - Personální zabezpečení podle počtu návštěvníků
Počet návštěvníkůDo hloubky 2,5 mNad hloubku 2,5 m
1 až 601 PL1 MP
61 až 1502 PL1 MP + 1 PL
151 až 3003 PL1 MP + 2 PL
301 až 8004 PL1 MP + 3 PL
801 až 1 3005 PL1 MP + 4 PL
1 301 až 1 8006 PL1 MP + 5 PL
Na každých dalších 500 osob+ 1 PL
Vysvětlivky: ZM – osoba se záchranářským minimem
PL – plavčík
MP – mistr plavčí

Norma stanoví i rozsah záchranných pomůcek a vybavení lékárny pro provoz bazénů.

Letos v dubnu jsme se dočkali další novely zákona o ochraně veřejného zdraví – č. 151/2011 Sb. a v srpnu pak i prováděcí Vyhlášky 238/2011 Sb. o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. Ta přináší poměrně rozsáhlé změny do koupání v přírodě, což není pro toto fórum asi tak důležité. Důležitější jsou změny týkající se umělých bazénů. A to je oblast, kde bych se chtěl zastavit.

Z hlediska pojmů se nám do nové legislativy kromě umělých koupališť s plaveckými a koupelovými bazény, bazény pro koupání kojenců a batolat a brouzdališť, dostávají i bazény léčebné ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče, které dosud žádný legislativně závazný předpis neřešil. Sem patří i speciální bazén píscina, postavený přímo na vyvěrajícím přírodním léčivém zdroji. Do zdravotnictví a lázeňství by na první pohled mohl patřit bazén s přírodním léčivým zdrojem, který je plněný z přírodního léčivého zdroje, ale protože neslouží k poskytování zdravotní péče, nepatří do zdravotnictví, ale do hygieny komunální. Zdrojovou vodou pro koupaliště se vždy upřednostňuje voda pitná. I nová vyhláška připouští použití jiného zdroje vody pro plnění a doplňování bazénů, odvolává se ale na zdroj vody určený pro systémy přírodních jezírek se sledováním pouhých dvou mikrobiologických ukazatelů a to s přípustnou patnáctinásobnou hodnotou obsahu mikrobů oproti původní vyhlášce. Chemické ukazatele kvality vody již předepsány nejsou. Měřením množství dopouštěné vody se shodně zabývají §17 a znovu §25. Vyhláška nám přesně specifikuje min. délku přelivného žlábku bazénu na 2/3 omočeného obvodu a žlábek přiřazuje do recirkulačního systému, kam nelze odvodňovat ochozy bazénu. Bylo vypuštěno trochu nepochopitelné nařízení bývalé vyhlášky na mechanické čištění jen v neplavecké části bazénu – dnes se již musí čistit bazén celý. Zůstalo trochu nešťastné označení bazénů do teploty vody 28°C za plavecké bazény, takže tento termín má nyní tři zcela odlišné významy – jako „chladné“ koupací bazény dle hygienické vyhlášky, jako sportovní bazén v rámci FINA dle přesně stanovených parametrů a vybavení a obecně jako vana určená k plavání dle ČSN-EN 13451, kam patří jak plavecké tak koupelové bazény z názvosloví Vyhlášky 238/2011 Sb.


Otázku bazénů pro plavání kojenců a batolat řešila předchozí vyhláška jen v příloze, nyní jsou požadavky specifikovány na dvou místech – v § 22 a v příloze 10. Pozitivním z hlediska hygienických zásad je zpřísnění požadavků na tyto bazény na úroveň bazénů koupelových. Snažili jsme se tím omezit výstavbu zcela nevhodných bazénů privátního typu, kde je pak složité zajistit požadované parametry kvality vody pro tuto nejcitlivější klientelu. Rozdělení textů do dvou míst ve vyhlášce ale problematiku kojeneckého plavání znepřehlednilo.

O podobné zpřísnění podmínek stavebně technického řešení jsme se pokoušeli i dětských brouzdališť, která jsou navštěvovaná obdobnou věkovou kategorií - dětmi od jednoho roku věku. Zde jsme u autorů vyhlášky nepochopitelně nenašli pochopení.


Novinkou Vyhlášky 238/2011 Sb. je zařazení

léčebných bazénů

. Ty nebyly dosud obsahem žádného závazného bazénového předpisu a pro jejich navrhování a provoz existoval jen „Metodický návod Hlavního hygienika ČR pro posuzování jakosti vody léčebných bazénů“. Díky tomuto legislativnímu nedostatku je situace v bazénech zdravotnických zařízeních velmi složitá. Na rozdíl od veřejných provozů nebyla pro zdravotnická zařízení žádná motivace na modernizaci provozů, přestože lze považovat klientelu zdravotnických zařízení za náchylnější než zdravá klientela veřejných provozů. I zde se v praxi často setkáváme s konstrukcemi bazénů rodinného typu, které nejsou určeny na takovou návštěvnost a způsob užití.

Léčebné bazény vyhláška rozděluje na 2 kategorie. Do té první řadí vany pro 1 osobu. Po každém použití se voda vypouští do odvodňovacího systému, vany se čistí, desinfikují a omývají před novým napuštěním. Jednou za 3 měsíce se provádí kontrola mikrobiologické jakosti vody v náhodně vybrané vaně. Teplota vody se předpokládá od 28 do 40°C. Do kategorie I. jsou řazeny i porodní vany. Druhou kategorii představují léčebné bazény s recirkulací, kde se připouští přítomnost více osob najednou. Konstrukční řešení a kvalita vody musí odpovídat požadavkům jako u koupelových bazénů. V obou kategoriích je možné používat léčebné vody, a proto se systém úpravy a desinfekce uzpůsobuje místním podmínkám

U dalších hydroterapeutických procedur – omývání, zábaly, polévání, střiky apod. vyhláška nepřipouští cirkulaci vody.


Sice drobnou změnu, ale u některých provozů s dopadem na investice přináší §25 v odst. 3 s předpisem kontinuálního měření a evidence intenzity recirkulace pro každý bazén zvlášť. Znamená to pro každý bazén průtokoměr s kontinuálním záznamem průtoku. Řada starších areálů takové průtokoměry nemá a budou je nyní muset instalovat.

Nový odstavec se objevil v ustanovení o desinfekci bazénové vody. Již dříve se připouštělo použití jiných než chlórových přípravků při zajištění stejné účinnosti jako chlóru, nyní je předepsána pro takový případ i praktická zkouška s paralelním testováním zvoleného přípravku a současně chlorového preparátu. Uvidíme, bude-li mít někdo odvahu k těmto experimentům. Pozitivní je doplnění ustanovení vylučující aplikaci desinfekce přímo v bazénové vaně nebo v plovoucích bójích. Dávkování desinfekce musí probíhat mimo bazénovou vanu, v prostoru úpravny vody a do bazénu se přivádí desinfekce již naředěná cirkulovanou vodou.

Asi největší provozní změny v oblasti komunálních bazénů přináší vyhláška v systémech monitoringu kvality bazénové vody. Pro bazény o velikosti nad 26 m délky, kde se předepisoval odběr vzorku ve všech čtyřech rozích, připouští vyhláška při pěti po sobě následujících vyhovujících mikrobiologických rozborech snížit počet odběrných míst na dvě v protilehlých rozích. Zmenšuje se i počet vzorků pro chemický rozbor, a to jak u parametrů zjišťovaných na místě, tak u parametrů, které se na místě nestanovují. Pro bezproblémové bazény tyto změny mohou přinést zlevnění laboratorních vyšetření vody. Zcela nově se vyhláška zmiňuje o barvících zkouškách pro zjišťování proudění vody, zvláště u nepravidelných bazénů, a tím stanovení rizikových míst, kde se pak volí odběrné místo vzorku. U odběrů vzorků pro laboratorní vyšetření platí ustanovení pro bazény s atrakcemi, kdy se vzorek odebírá se zapnutou technologií atrakcí po 10ti minutovém chodu. Všechny kontrolní odběry se provádí za provozu, nejdříve 3 hodiny po zahájení. Výjimku si dovolil státní zdravotní dozor, který může udělat „přepadovku“ a odebrat si kontrolní vzorek z bazénu kdykoliv.

Změny se novou vyhláškou netýkají jen způsobu odběru vzorků, ale i měřených parametrů kvality vody – viz tab. 3. Oproti předchozí vyhlášce již nesledujeme parametry CHSK a amonné ionty, objevil se nám ale zcela nový parametr – celkový organický uhlík, který by měl podle chemiků lépe ukazovat kvalitu vody, resp. její zátěž od návštěvníků. Namísto původní limitní hodnoty sledovaného parametru máme nyní nově mezní hodnotu (MH) a nejvyšší mezní hodnotu (NMH). V případě překročení NMH na kterémkoliv odběrném místě nebo MH na všech odběrných místech je nutné přerušit koupání, objevit příčinu a přijmout účinná opatření k nápravě. NMH je stanovena v mikrobiologických parametrech vody a dále v hodnotě vázaného chlóru. Tento ukazatel bude pravděpodobně největším problémem pro všechny provozy, které dosud nemají v systému cirkulace vřazen aktivní prvek odbourávání vázaného chlóru. Stanovená hodnota je natolik přísná, že bude docházet buď k přerušování provozu na bazénech nebo obcházení tohoto ustanovení. Při projednávání znění vyhlášky se nám ale autory nepodařilo přesvědčit, že je tento bod kritický a lze očekávat problémy.

Tab. 3 Příloha č. 8 k vyhlášce č. 238/2011 Sb. - Požadavky na mikrobiologické a fyzikálně-chemické ukazatele jakosti vod
UkazatelJednotkaUpravená voda před vstupem do bazénuBazénová voda během provozu
Mezní hodnotaNejvyšší mezní hodnota
Escherichia coliKTJ/100 ml00*)
počet kolonií při 36°CKTJ/1 ml20100*)
Pseudomonas aeruginosaKTJ/100 ml00*)
Staphylococcus aureusKTJ/100 ml00100
Legionella spp.KTJ/100 ml1010100
průhlednostnerušený průhled na celé dno
zákalZF0,5
pH6,5 – 7,6
celkový organický uhlík (TOC)mg/l2,5 mg/l nad hodnotu plnící vody
dusičnanymg/l20,0 mg/l nad hodnotu plnící vody
volný chlormg/l0,3 – 0,6
0,5 – 0,8
0,7 – 1
vázaný chlormg/l0,3
ozon≤0,05≤0,05
redox-potenciál
- v rozsahu pH 6,5 –7,3mV≥750≥700
- v rozsahu pH 7,3 – 7,6≥770≥720

Změny zaznamenává vyhláška i v požadavcích na osvícení bazénové haly a příslušenství. Přestože jsme dosud nikde nezaznamenali žádné problémy, zvyšuje vyhláška přílohou 12 požadavky intenzity osvětlení pro rekreační plavání na dvojnásobek, stejně tak v přilehlých prostorách šaten, sprch a WC. Nárůst je i pro osvětlení na plavecký výcvik. V mikroklimatických požadavcích se objevuje jako doporučená hodnota měření obsah trichloraminu v bazénové hale – 20 cm nad vodní hladinou.


Několik zajímavých změn přinesla vyhláška do prostor šaten, umýváren a WC umělých koupališť a saun (viz obr. 1). Návštěvníci, kteří podle původní vyhlášky, odcházeli ze sprch do šaten, měli mít na cestě místo pro odpočinek. Nová vyhláška nám místo toho dala zpět osušovnu.

Malé provozy určitě uvítají, že do kapacity 6ti návštěvníků, mohou mít k bazénu nebo sauně jen jedny společné sprchy a společné záchody. Toto řešení vyhovuje tak oblíbeným R-klubům, které často vznikají jako komerční prvek pronajímaný za paušální úhradu klientovi. Mívá samostatnou dispozici nezávisle na zbytku objektu a je vybaven na malou uzavřenou skupinu osob.

Ve všech nových provozech se bude vyžadovat úklidová místnost s tekoucí teplou a studenou vodou. To ovšem bývá standardní řešení u běžných provozů, akorát předchozí předpisy ji dosud nestanovovaly.

Fotografie: Milan Šmíd

(c) Bazény a wellness s.r.o.
Created by: Martina Křenková, Michal Křenek